Asistovaná reprodukce v České republice má své hluboké kořeny v Brně a je rovněž úzce spjata s Masarykovou univerzitou. Brno rovněž zůstává jedním z nejvýznamnějších center výzkumu a aplikace reprodukční biologie a klinické embryologie v Evropě.
Je třeba si uvědomit, že metody asistované reprodukce jsou založeny na dokonalé znalosti embryologie člověka a fyziologie lidské reprodukce.
První teoretické základy embryologie člověka byly položeny v Brně již před II. světovou válkou tehdejším přednostou Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Janem Florianem*24.11.1897 Brno – †7.5.1942 Mauthausen , který však byl zavražděn v koncentračním táboře a nemohl své dílo dokončit. Mimořádného rozvoje dosáhla tato disciplína v poválečném období zásluhou prof. MUDr. Karla Mazance, DrSc.*30.9.1922 Český Krumlov – †3.7.1967 Brno , který zavedl do studia časných savčích embryí elektronovou mikroskopii a histochemické metody a publikoval v několika jazycích svou monografii Blastogenesa člověka.
Na tyto klasiky navázala potom experimentální práce kolektivu vedeného prof. MUDr. M. Dvořákem, DrSc.*19.8.1930 Brno – †2012 Brno, jehož stěžejními členy byli prof. MUDr. et RNDr. Svatopluk Čech, DrSc., MUDr. Helena Konečná, CSc., MUDr. Jana Staňková, CSc., doc. MUDr. Jitka Šťastná, CSc., MUDr. Jan Tesařík, CSc. a doc. MUDr. Pavel Trávník, CSc., věnovaná podrobnému studiu ultrastruktury a histochemie časných savčích embryí, která vyústila v publikaci řady prioritních publikací v zahraničí, včetně dvou monografií s mezinárodním ohlasem. Tyto práce jsou dodnes citovány ve světové literatuře.
Když se v roce 1978 narodila ve Velké Británii Luise Brownová, byla to velká inspirace pro připravené a první spolupráci na perspektivní klinické aplikaci dohodli prof. MUDr. Miloslav Uher, CSc.*3.12.1913 Doubrava u Karviné – †20.6.1994 Brno, tehdejší přednosta I. ženské kliniky, a prof. MUDr. Milan Dvořák, DrSc., tehdejší přednosta katedry histologie a embryologie. Na přípravných schůzkách se v létech 1979-1980 formoval tým těch, kteří vymýšleli a vypracovávali postupy práce a za pomoci řady spolupracovníků uskutečňovali - embryologové MUDr. Jan Tesařík, CSc. a doc. MUDr. Pavel Trávník, CSc. a gynekolog MUDr. Ladislav Pilka*17.7.1933 Hradčovice - 1987 profesor – †25.10.2014 Brno.
Tvrdá práce ve více než skromných podmínkách přinesla první výsledky. V r. 1982 se přičiněním výše uvedeného týmu narodilo první dítě "ze zkumavky" nejen v tehdejším Československu, ale i ve střední a východní Evropě.
S odchodem prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. na II. ženskou kliniku se rozšířil počet pracovišť, provádějících výkony asistované reprodukce, na I. ženské klinice se problematiky asistované reprodukce ujal prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., žák prof. Pilky. S prof. Pilkou odešel na II. ženskou kliniku jeho další žák, MUDr. Jan Veselý, CSc.*28.5.1957 Brno – †18.1.2024 Brno
Mimo Brno se brzo začala asistovaná reprodukce rozvíjet na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením prof. MUDr. Františka Gazárka, DrSc. a na ÚPMD v Praze pod vedením doc. MUDr. Tonka Mardešiče, CSc.
Pracoviště dále rozvíjela i nové diagnostické a léčebné postupy pro neplodné páry. Některé z těchto metod ztratily postupem času na významu, některé naopak se staly trvalým přínosem a vyvinuly se z nich standardní postupy. Zkušenosti a poznatky týmu z prvních 10 let aplikace asistované reprodukce byly shrnuty v r. 1990 v monografii Oplození in vitro a přenos embrya při léčbě lidské neplodnosti autorů M. Dvořák, Z. Čupr, L. Pilka, J. Tesařík a P. Trávník.
90. léta přinesla podstatné zlepšení materiálních podmínek pro léčbu neplodnosti metodami asistované reprodukce. Změny ve společnosti i ve zdravotnictví vyústily ve vznik prvních nestátních center asistované reprodukce v ČR.
Od 80. let minulého století se velmi zdokonalily výsledky kryokonzervace spermií, vajíček i časných embryí. Lze je s minimální ztrátou životaschopnosti uchovat při nízké teplotě pro další použití a aplikovat jak v případech, kdy byl předchozí transfer embrya neúspěšný, tak i tam, kde žena dítě úspěšně porodí a chce mít další.
Další významné zdokonalení úspěšnosti kryokonzervace přineslo široké zavedení metody vitrifikace oocytů a embryí. Základy metody byly vypracovány v 80. létech 20. století, širokého využití se metoda dočkala se zavedením výroby kvalitních souprav a kryoprotektivních medií začátkem 21. století. V současné době je transfer vitrifikovaných embryí stejně úspěšný jako transfer embryí čerstvých.
Krokem k dobrému poznání vývoje časných lidských embryí a obohacením metod asistované reprodukce bylo rutinní zavedení semikontinuálního záznamu vývoje embryí (time-lapse) přímo v inkubátorech. Tato metoda má potenciál pro zlepšení výběru nejkvalitnějších embryí k transferu a představuje v současné době jedinou prakticky používanou neinvazivní diagnostickou metodu k vyšetření a výběru embryí. Zároveň značnou měrou přispěla k dokonalejšímu poznání časného embryonálního vývoje.
Velkého rozvoje dosáhlo preimplantační genetické testování, které umožňuje přenášet do dělohy embrya bez chromozomové vady (například translokace), či škodlivé mutace (cystická fibróza, hemofilie, neurofibromatóza a mnoho dalších). Impulzem k rozvoji preimplantačního genetického testování bylo užití komparativní genové hybridizace na arrayích (mikročipech), což dávalo možnost vyšetřit více odchylek a na všech chromozomech současně. Metoda využívající komparativní genové hybridizace je postupně nahrazována sekvenováním nové generace, které dále rozšiřuje možnosti diagnostiky. Pro diagnostiku monogenních chorob se s výhodou používá metody karyomappingu, metody umožňující současné vyšetření aneuploidií, kterou zavedl A. Handyside v roce 2010. Preimplantační genetické testování se postupně stává standardní součástí léčby pomocí asistované reprodukce. Na jeho zavedení v České republice a rozvoji v mezinárodním měřítku se podstatnou měrou zasloužil brněnský kolektiv vedený MUDr. Kateřinou Veselou, PhD.
Velká pozornost je věnována v poslední době pokročilým metodám výběru spermií vhodných k oplození. Jako perspektivní se jeví použití metod založených na mikrofluidních čipech.
V posledních létech se začíná při výběru embryí vhodných k transferu uplatňovat použití umělé inteligence. Ta může pomoci zpracovat množství údajů o vyvíjejících se embryích a přispět tak ke zdokonalení výběru embryí.
Zvýšila se bezpečnost hormonální stimulace vaječníků a snížil se podíl vícečetných těhotenství. Podíl těhotných po užití metod asistované reprodukce dosahuje až kolem 50% na jeden pokus a kumulativní úspěšnost (se započtením transferů kryokonzervovaných embryí z téhož odběru vajíček) přesahuje 80%. Podíl dětí narozených po užití metod asistované reprodukce se v evropských státech pohybuje od 4 do 15%. Naprostá většina párů, které byly nedobrovolně bezdětné, má v současnosti reálnou šanci na narození dítěte. Podobně je tomu u vrozených vad, kdy už nejsme odkázáni na prenatální diagnostiku s následným ukončením těhotenství s těžkým postižením plodu.
Velmi pečlivě je sledován zdravotní stav dětí, narozených po metodách asistované reprodukce. Dosavadní výsledky ukazují, že se prakticky neliší od populace přirozeně počatých dětí. Je ovšem třeba počítat s tím, že příčiny neplodnosti jsou velmi často genetické a mohou být spojeny i s postižením orgánů mimo reprodukční ústrojí. Tímto fenoménem je třeba se podrobně zabývat a využít ve větší míře preimplantační genetické testování.
Fotografie:
